Praha - Rusko dnes předalo Spojeným státům svůj plán na zajištění mezinárodní kontroly nad syrskými chemickými zbraněmi, který má odvrátit hrozbu amerického úderu na režim Bašára Asada.

O plánu mají ve čtvrtek v Ženevě jednat ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov. Podle amerického ministerstva zahraničí se jednání v Ženevě mohou protáhnout až do soboty.

Mluvčí amerického ministerstva Jen Psakiové také uvedla, že Kerry se hodlá v Ženevě sejít i se zvláštním zmocněncem OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Lachdarem Brahímím.

O podrobnostech svého plánu Kreml zatím veřejně neinformoval. Prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že ruský návrh by mohl být "dobrým krokem k mírovému vyřešení krize". Poznamenal ale, že ruský plán bude fungovat jen tehdy, pokud USA odmítnou nasazení síly proti Damašku. Takový úmysl ale zatím Washington nemá.

Sýrie v úterý ústy svého ministra zahraničí Valída Mualima dala najevo, že je ochotna informovat o místě svých chemických skladů, vystavit je mezinárodní kontrole a následně je zničit. Západ ale o upřímnosti syrských slibů pochybuje a podezírá režim prezidenta Bašára Asada, že se snaží získat čas a oddálit hrozící amerických vojenský úder.

Lavrov přijede do Ženevy ve čtvrtek odpoledne z Kazachstánu, kde je na návštěvě. Podle ruských diplomatů, na které se odvolává agentura ITAR-TASS, by jeho jednání s Kerrym mohlo trvat i několik dnů.

"Jednání začne s velkou pravděpodobností ve čtvrtek a skončí v pátek, ale může se protáhnout i do soboty," uvedl zdroj ruské agentury.

Bílý dům uvedl, že nechce pro hledání diplomatického řešení krize stanovovat časové limity. Spojené státy nechtějí, aby šlo o zdržovací taktiku, ale zavedení mezinárodní kontroly nad syrskými chemickými zbraněmi si "zjevně vyžádá nějaký čas", řekl mluvčí Bílého domu Jay Carney.

Podle něj také Rusko vyvinulo stran Sýrie za poslední dva dny větší aktivitu než za uplynulé dva roky. Návrh, na který přistoupil i syrský režim, "ukazuje, že Rusko dalo v sázku svou prestiž", řekl Carney.

Kontakty Kerryho a Lavrova jsou podle ruských i amerických médií přátelské a nepoznamenalo je ani výrazné ochlazení vztahů na nejvyšší úrovni. Věcný ministerský dialog nepřerušila kauza Američana Edwarda Snowdena, který se do Ruska uchýlil před obviněním ze špionáže, ani neshody v názorech Kremlu a Bílého domu na hodnocení syrské krize.

Kongres přerušil debatu o válce

V americkém Kongresu se zatím přestalo debatovat o rezoluci podporující vojenský úder v Sýrii, o kterou Kongres požádal koncem srpna prezident Barack Obama. "Celá situace se změnila," řekl senátor Richard Durbin po zasedání zahraničního výboru Senátu. "Nechceme udělat nic, co by ohrozilo probíhající jednání," dodal.

Původně měl Senát o "syrské" rezoluci hlasovat už tento týden, ale celou věc odložil poté, co Obama v úterý kvůli ruskému návrhu požádal senátory o odklad hlasování.

Někteří senátoři ale uvedli, že v případě potřeby jsou připraveni hlasovat již příští týden. "O strategii bychom rozhodli společně s vládou ... nevylučoval bych, že by to mohlo být příští týden," řekl demokrat Ben Cardin, podle něhož je potřeba na syrský režim stále vyvíjet tlak.

Poslanci Sněmovny reprezentantů se ještě nerozhodli, jakým způsobem by o podpoře vojenské akce hlasovali. V obou kongresových komorách ale převažují odpůrci použití síly.

Náměstek ministra obrany pro vojenské námořnictvo Ray Mabus prohlásil, že americké lodě jsou pro případ potřeby nadále připraveny v Sýrii udeřit.

S čím Rusko nesouhlasí?

Prezident Barack Obama by podle svých slov diplomatické řešení konfliktu upřednostnil a v projevu v noci na dnešek prohlásil, že USA budou při hledání východiska spolupracovat s dalšími zeměmi, nevzdají se však vojenského tlaku na Asada.

Obtíže s nalezením možné shody ukázaly již spory kolem francouzského návrhu rezoluce OSN, která požaduje, aby Damašek do 15 dní přiznal, kolik vlastní chemických zbraní, a aby je okamžitě přestal používat. Rusko s ním nesouhlasí, zatímco například EU či Izrael vyzvaly Asada, aby předal své chemické zbraně bez podmínek.

Rusko, jež jako první s plánem kontroly syrských chemických zbraní přišlo, odmítá požadavek USA a Francie na závaznou rezoluci, která by umožňovala vojenskou intervenci v případě, že Sýrie neuposlechne.

Moskvě se rovněž nelíbí, že návrh rezoluce připisuje režimu syrského prezidenta Bašára Asada odpovědnost za chemický útok, při němž 21. srpna nedaleko Damašku zahynulo podle Spojených států přes 1400 lidí. Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta, považuje odpovědnost syrských vládních sil za masakr za neprokázanou.

Podle nejnovější zprávy OSN páchají v Sýrii válečné zločiny vládní i protivládní síly. Bašárovi vojáci v uplynulých měsících masakrovali civilisty, bombardovali nemocnice a dopouštěli se dalších zločinů ve snaze znovu dobýt území, píše se ve zprávě za období od 15. května do 15. července. Povstalci mají na svědomí mimo jiné "popravy", braní rukojmích a ostřelování civilních čtvrtí, konstatuje se v dokumentu, který byl dnes zveřejněn v Ženevě.

Obama je skeptický

Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová prohlásila, že Sýrie musí souhlasit s předáním svých chemických zbraní pod mezinárodní kontrolu bez dalších podmínek. Ashtonová připomněla zkušenosti z minula, kdy režim prezidenta Bašára Asada kličkoval a neplnil sliby, což se podle ní nesmí opakovat. V úvahu však při vynucování těchto kroků přichází podle Bruselu pouze diplomacie s rozhodující rolí OSN.

Rovněž izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu naléhal na Asada, aby vydal zbraně. Svět podle něj musí zajistit potrestání těch, kdo použijí chemické zbraně, jejichž nasazením spáchal režim zločin proti lidskosti.

Podle nového izraelského velvyslance v ČR Garyho Korena má však Izrael vážné pochybnosti o tom, že se Damašek svých chemických zbraní skutečně vzdá. "Myslím, že je to jen zdržovací taktika," řekl Koren.

Rovněž Obama tento týden prohlásil, že je třeba na ruský plán nahlížet spíše skepticky, a proto se i v posledních dnech v médiích usilovně snaží přesvědčit o nutnosti vojenského zásahu proti Sýrii americkou veřejnost, která je z velké části proti intervenci.

Podle průzkumu Reuters/Ipsos provedeného v úterý před prezidentovým projevem si 62 procent Američanů myslí, že by armáda v Sýrii zasahovat neměla; pro bylo jen 18 procent dotázaných.