Cleveland - Genetická upravená "supermyš" je schopna uběhnout šest kilometrů bez zastávky, plodit potomky celý život a přejídat se, aniž by ztloustla. Je však také více agresivní.
V odborném časopise Journal of Biological Chemistry o tom informovali vědci z Case Western Reserve University v Clevelandu.
Výzkumníci, kteří myš vyvinuli, přirovnávají její fyzické schopnosti ke schopnostem nejlepších atletů.
"Jsou svým metabolismem podobné Lanci Armstrongovi šlapajícímu do kopce v Pyrenejích. Nejedí ani nepijí a přesto mohou běhat čtyři nebo pět hodin. Jsou desetkrát aktivnější než běžné myši a také žijí déle," řekl pro britský list Independent profesor biochemie Richard Hanson, který patnáctičlenný tým výzkumníků vedl.
Její spotřeba potravin je sice oproti běžné myši dvojnásobná, přesto však supermyš dosahuje jen poloviny její váhy.
Hanson však také připustil, že vědci zatím nebyli schopni vysvětlit, proč je supermyš nezvykle agresivní.
Stejný gen má člověk
Supermyš, jejíž první exemplář byl podle Hansona vytvořen již před čtyřmi lety, je zajímavá také tím, že byla vytvořena modifikací genu, který je přítomen i v lidském těle. Pokus tak otevírá otázku, zda-li by bylo možné podobným způsobem vylepšit schopnosti i u člověka.
Výzkum byl především zaměřen na studium enzymu PEPCK-C, který se projevuje zejména v játrech a ledvinách. Hanson připouští, že výsledky by mohly být využity i farmaceutickými společnostmi při hledání nového způsobu, jak léčit svalová onemocnění. Nebo naopak zneužity laboratořemi pracujícími na dalších formách sportovního dopingu.
"Je to úplně jiná věc, vkládat gen do lidského těla. Já bych s tím souhlasil pouze v případě, že by to pomohlo někomu, kdo trpí zdravotními poruchami typu cystické fibrózy."
Pomoc při výzkumu rakoviny?
Další výzkum by však mohl také pomoci ozřejmit spojení mezi rakovinou, dlouhověkostí a způsobem stravování. Zatím se předpokládá, že nízkokalorická strava prodlužuje život a naopak vysokokalorická způsobuje rakovinu.
Vědcům tak není jasné, jak je možné, že supermyš žije déle než obyčejná myš, ačkoliv toho sní téměř dvakrát tolik.
Podle výzkumníků je celý pokus unikátní, myš totiž získala neočekávanou sadu nových schopností běžnou aplikací modifikovaného genu. Podobných aplikací se v minulosti již učinilo mnoho, ale nikoli s tak překvapivými důsledky pro celkový metabolismus zkoumaných organismů.
Čtěte také:
Nízkotučné mléko se dá přímo nadojit. Díky genetice
Věda je na stopě genům ženské věrnosti
