Neměla jsem lajky, vysvětluje Langšádlová svůj konec. Z postoje TOP 09 byla zklamaná

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 25. 4. 2024 14:32
Ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09), která ve čtvrtek ráno podala demisi, musela po celou dobu bojovat s výtkami, že je málo viditelná. To bylo nakonec důvodem, proč skončila. Sama prohlásila, že ztratila podporu strany. Vedení TOP 09 ji kritizovalo, že veřejně neumí prodat svou práci a je málo vidět.
Helena Langšádlová (TOP 09)
Helena Langšádlová (TOP 09) | Foto: Lukáš Bíba

Ještě před několika dny se snažila Langšádlová na svých sociálních sítích hájit. "Že jsem neviditelná?" ptala se řečnicky a poté vyjmenovávala, co se jí za více než dva roky ve funkci podařilo. Zmiňovala například nový zákon o výzkumu či zdvojnásobení stipendií pro doktorandy bez pracovního úvazku. 

Letos v lednu seděla po boku premiéra Petra Fialy, když spolu s ním představovala reformu transferu znalostí, která má efektivněji propojit vědce s firmami. Langšádlová tehdy nešetřila úsměvy a na svou práci byla pyšná. "Reforma, kterou jsme spolu s premiérem prezentovali, má ohlas i v zahraničí," radovala se.

S její prací byli spokojení i vědci a akademici. Tvrdili, že měla výsledky a její odvolání přerušilo slibně započatou práci. Langšádlová plánovala, že se do sněmovních voleb v příštím roce bude nejvíce věnovat umělé inteligenci, čipům a kvantové technologii. 

Jenže TOP 09 s jejím výkonem spokojená nebyla. "Končím kvůli tomu, že jsem svoji práci neuměla veřejně prodat. Neměla jsem lajky," řekla Langšádlová Deníku N.

Předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová Langšádlové konec vysvětlila tím, že dávala více úsilí do obsahové části práce než prezentace navenek. "I to je ale práce ministra," řekla šéfka TOP 09.

Langšádlová se hájí tím, že prodávat vědní politiku včetně hodnocení výzkumných organizací a nastavování podpory pro vědce není snadné. "Udělala jsem spoustu věcí, ale neměla jsem podporu ze strany. Je to rozhodnutí strany a já to respektuji. Nikdy jsem o místo ve vládě neusilovala, ale vykonávala jsem ho, jak nejlépe jsem uměla," zdůraznila.

Podle informací Aktuálně.cz byla Langšádlová z přístupu své strany, ve které byla v letech 2011 až 2017 místopředsedkyní, velmi zklamaná. Po celou dobu ve funkci se musela potýkat s tím, že neměla příliš dobré podmínky k práci, na což také poukazovala. "Nemám ministerstvo o stovkách úředníků, dokonce nemám žádné ministerstvo," zoufala si.

Langšádlová se svým patnáctičlenným týmem sídlila na Úřadu vlády, kde měla jen několik málo místností. Opoziční strany ANO a SPD ale tvrdí, že mít ministra pro vědu je nadbytečné. Podle nich by stačilo, kdyby Langšádlové agenda spadala buď pod premiéra Petra Fialu, nebo ministerstvo školství. 

Než se stala Langšádlová ministryní pro vědu, vystupovala ve sněmovně především jako politička, která upozorňovala na vliv Ruska a Číny na bezpečnost Česka. Volala po účinném boji proti dezinformacím a vystupovala proti účasti ruského Rosatomu v zakázce na dostavbu Dukovan. K této oblasti se vrátí. Strana Langšádlovou vyšle do sněmovní komise pro hybridní hrozby, kde se těmto tématům bude věnovat. 

 

Právě se děje

Další zprávy